Dina Millo, Titulli: “Në ingranazhët e kohës”

Një përkthim vjershe në gjuhën shqipe.

Dina Millo, Titulli: “Në ingranazhët e kohës”

Ντίνα Μήλλο, Τίτλος: « Στα γρανάζια του χρόνου»

NË INGRANAZHËT E KOHËS

======================

Koha të puth për mrekulli, si Juda më ka shtrenguar.

Vështrime erotike hedh, përshtypje ka shkaktuar.

Beteja e padurueshme në arenë të kohës shket,

ku më rrëmbeu në tango dhe vallëzojmë për qejf.

Një pjesëmarrje mjaft e ngurtë, shtigjet po i skalit,

na nështron me skllavëri dhe shkruan histori.

Një invadues i paftesë dezhurnin e mbaron,

dhe si një zonjë e përafërt, kurrë nuk proteston.

Në rrugën e saj të paepur, timonin nuk e rrotullon,

fillon me aludim të thjeshtë dhe shpirtin ta kafshon.

Ka vjedhur jetën tonë, trupin gërryen dhe gënjen,

të qeshurën e shkujdesur na grabit, indiferente na fishkëllën.

Shuan etjen e saj e na qeras trishtim e mund,

më pranga shkatërruese, fuqia e saj merr fund.

Dhe nga momenti i saj i ngopjes, frerët ja rrëmbej dreqit,

dhe ngjaj me Gjysëm-Përendi dhe me maninë e detit.

Neve na mbyll në qorsokak, ajo arratisje po kërkon,

pengon përparimin tonë, ndërsa ajo po mbretëron.

Njerëzimi po plakët në breshërinë e kohës e me naze,

Koha po rrjedh pa teklif, ndërsa Ne të zenë në Ingranazhe…

Νtina Millo

Nga koleksioni poetik

“Buzëqeshjet e plagosura”

ΣΤΑ ΓΡΑΝΑΖΙΑ ΤΟΥ ΧΡΟΝΟΥ!.

=========================

Ο χρόνος φιλάει υπέροχα, σαν Ιούδας μ’εχει ζώσει.

Πετάει ερωτικές ματιές και κλέβει εντυπώσεις.

Η πάλη ανυπόφορη ,στου χρόνου την αρένα.

Με άρπαξε σ’ ένα ταγκό με χόρεψε κι εμένα.

Στην άκαμπτη συμμετοχή , σμιλεύει τις πορείες.

Εισβάλει απροσκάλεστος και κάνει εφημερίες.

Ποτέ δεν διαμαρτύρεται, σαν προσιτή κυρία.

Μας υποτάσσει δουλικά και γράφει ιστορία.

Στο δρόμο του ακάθεκτος ,δεν στρίβει το τιμόνι.

Αρχίζει απλά τη νύξη του και την ψυχή δαγκώνει.

Μας έκλεψε το βιο μας , τη σάρκα ροκανίζει.

Αρπάζει γέλιο ανεμελιάς κι αδιάφορα σφυρίζει.

Την δίψα του ικανοποιεί και μας κερνάει θλίψη.

Με χειροπέδες συντριβής η ισχύς του θα εκλείψει.

Απ το σημείο κορεσμού ν’ αρπάξω τα ηνία.

Να μοιάσω με ημίθεο, με θάλασσας μανία.

Μας κλείνει σε αδιέξοδα κι αυτός να δραπετεύει.

Να μας διαιρεί την πρόοδο κι αυτός να βασιλεύει.

Η ανθρωπότητα. γερνάει στου χρόνου τα χαλάζια.

Αυτός κυλάει ανέμελα κι εμείς μες τα γρανάζια .

Ντίνα Μήλου

Από την ποιητική συλλογή:

ΠΛΗΓΩΜΕΝΑ ΧΑΜΟΓΕΛΑ

See translation